Literární pokusy

Próza, poezie, reportáře, recenze, fejetony. Cokoliv vás napadne!
A doufám, že se Johanka brzy vytasí s nějakým ze svých příběhů !

Tak! Nemohly jsme vás s Esstellion(neboli Johankou) ochudit o náš rozhovor, tak vám tady posílám jeho nejlepší část. Škoda jen, že zvukový doprovod se nedochoval...

Esstellionn (12:57 PM) :
toje pitomost.......:-Djsme byly upe zhulené či co........:-D

Brusinka (12:57 PM) :
:-P
Esstellionn (12:58 PM) :

Esstellionn (11:30 PM) :
musím padat.......dokončíme to zítra?

Brusinka (11:30 PM) :
ok.

Brusinka (11:30 PM) :
tak pa

Brusinka (11:30 PM) :
dej

Brusinka (11:30 PM) :
uuuuuáááááááááááááááá!

Brusinka (11:30 PM) :
Padámpadáš padáme

Esstellionn (11:30 PM) :
dej co?

Brusinka (11:30 PM) :
A hoj

Brusinka (11:30 PM) :
Nic

Brusinka (11:30 PM) :
:-*

Esstellionn (11:30 PM) :
dobre.....papa!!

Brusinka (11:30 PM) :
dám

Esstellionn (11:30 PM) :
*KISSED*

Brusinka (11:30 PM) :
čau

Brusinka (11:30 PM) :
*IN LOVE*

Esstellionn (11:31 PM) :
]:->

Brusinka (11:31 PM) :
to je vaše kabelka?

Brusinka (11:31 PM) :
a máš to!

Brusinka (11:31 PM) :
Aby se ti dobře spalo!

Brusinka (11:31 PM) :
:-D

Brusinka (11:31 PM) :
cha cha chá!!!!

Brusinka (11:31 PM) :
dobře dobře, už mlčim

Esstellionn (11:31 PM) :
dej už pokoj.................

Esstellionn (11:31 PM) :
:-*

Brusinka (11:32 PM) :
oukej

Brusinka (11:32 PM) :
:-D

Esstellionn (11:32 PM) :
dobrou noc moc

Esstellionn (11:32 PM) :
.........................

Brusinka (11:32 PM) :
pif

Brusinka (11:32 PM) :
au!

Esstellionn (11:32 PM) :
pafik

Brusinka (11:32 PM) :
to mělo bejt čau....:-D

Brusinka (11:32 PM) :
ahoj

Esstellionn (11:32 PM) :
pif

Esstellionn (11:32 PM) :
:-*

Brusinka (11:32 PM) :
paf

Brusinka (11:33 PM) :
jdi už!

Brusinka (11:33 PM) :
Táhni!

Brusinka (11:33 PM) :
Táhni v prdel černý mraku!

Esstellionn (11:33 PM) :
MIZIM NEBO MNĚ MAMA UŠKRTÍ

Esstellionn (11:33 PM) :
CO"""""""""""""""??????????????????????????

Brusinka (11:33 PM) :
nic!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Brusinka (11:33 PM) :
běž spinkat

Esstellionn (11:33 PM) :
no enem aby...............

Brusinka (11:33 PM) :
:-D

Esstellionn (11:33 PM) :
jdu pinkat.

Brusinka (11:33 PM) :
buvi buvi

Esstellionn (11:34 PM) :
ty taky.............dobvou buvi buvi chicky chicky........
utiky utiky

Esstellionn (11:34 PM) :
bum.

Esstellionn (12:59 PM) :
jsme dementi na stejné vlně........:-D

Brusinka (12:59 PM) :
jo ono to je ťuk ťuk...kulky... já čelta ťukulky.... bylo mi to nějaký divný!:-)

Esstellionn (01:00 PM) :
no ono to tam tak taky bylo,já to teď přepsala tak jak jsem to chtěla původně mít........

Esstellionn (01:00 PM) :
*JOKINGLY*

Esstellionn (01:00 PM) :
pokračujem?

Brusinka (01:00 PM) :
no jasně

Brusinka (01:01 PM) :
ale ťukulky jsou krásný slovo

Esstellionn (01:01 PM) :
to jo........

Esstellionn (01:02 PM) :
benny a ray v nebezpečí (autoři:Esstellionn a Brusinka)

MÁM TĚ BOBE!!CHCÍPNI!!!BUM BUM(výstřely-posléze benovo tělo padá k zemi)
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨(v záloze je Ray)
benny,je ti něco?jsi -oukej-?
---------------------------z benovy strany nepřichází odpověď
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨(nechává prozatím Bena Benem a opětuje palbu aby nepřišel o hlavu)
ARRRGH!!!!!!!!!!!!!!-------------ozvala se strana zlých a pálí jako z kulometu přestože očividně vlastní pouze devítimilimetrovou berettu.
(Ray si přehodí Benovo tělo přes rameno a stahuje se...)
(přitom pálí jako blázen,protože ví že náhradní náboje má v kapse.otázka zní:je na tom stejně i druhý střelec-onen ,,tajuplný"bob?
sahne do kapsy pro zásobník a...
zuřivý výkřik:SAKRA!!NEMÁM UŽ NÁBOJE-ho přesvědčí že je na tom ještě celkem dobře..................
Využije situace a zařídí se podle hesla: Kdo uteče, vyhraje
-UTIKY UTIKY-
ah.........emmmm...au..ozve se za jeho zády probírající se ben
(což je sice hezké, nicméně má hlavu v palebné linii)
-ray běží pozpátku protože si uvědomil že ben má hlavu v palebné linii-
(Jenže teď je v palebné linii on)
-ray pálí ze své zbraně a dává si setsakramenský pozor aby o něco nezakopl a neskácel se pozadu na zem čímž by zřejmě ukončil život nešťastného bena-...............................
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨Bídní chlípníci i chlípní bídníci mezitím znovu nabili své zbrrrraně!
jeden nabil nůž a bez míření ho právě hází kamsi do dalekých končin na něco co zřejmě vidí jen on,protože ray i ben jsou asi o 15 metrů nepravo a 2metry nahoru-ray se rozhodl riskovat a s přítelem na zádech chvátá do kopce............-
,,Benny naviguj! Nevidim!"
benny naviguje-ray.....já.......ufpff...eh.
,,Aha" otočí se popředu a dá se v úprk
benny,slyšíš mně?-žádná odpověď-argh,krucinál,sakra!!!
-buch-ray upadl.
-ještě, že už běží popředu
(Co teď? Máme ještě náboje? ano,asi......dáme mu ještě.....10 nábojů? to je moc.... 7 …?ok)
(já nevim... je tam něco, za co by se dalo schovat? je stromy a křáky..)
schová se za to a Bennyho odvleče s sebou
(za co? já nevim! Za strom! to jsou otázky....)
-ťuk!ťuk!kulky pronásledovatelů se zarývají do kůry stromu-
Ray vyrazí a pálí. jednou¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
sebou sekne o zem.
(cože? tak ne.....)
všimne si že ben má kolem pasu přivázanou bolu
chopí se jí, postaví se(stále za stromem), načež zjistí, že nemá dost místa
takže vyleze zpoza stromu a po krátkém roztočení hodí bolou po jednom z pronásledovatelů.
-buch-pronásledovatel je mrtev.
v hlavě má bolu.
(to je děsná představa,...)
ray se rozhodne že pro ni nepůjde............
Využije momentu překvapení a pálí znovu
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨druhá kulka v prdeli (zločince)
střelil znovu-zásah-zločinec padá ze srázu.

Esstellionn (01:02 PM) :
teď piš ty......

Brusinka (01:03 PM) :
,,Pánové, kolik vás tam ještě je?"

Esstellionn (01:03 PM) :
-žádnaá odpověď-to jsem si moh myslet....NEMŮŽETE MI TO ASPOˇN PRO JEDNOU TROCHU USNADNIT?????!!!!!!!!!

Brusinka (01:04 PM) :
,,NE!"
Esstellionn (01:05 PM) :
-bum bum bum-ray cítí jak kolem něj sviští kulky

Esstellionn (01:05 PM) :
uvědomí si že se dostal nějak moc daleko od bezmocně ležícího frasera...........

Esstellionn (01:05 PM) :
HEJ!!benny!!

Esstellionn (01:05 PM) :
-nic-

Brusinka (01:05 PM) :
Neočekávané...

Esstellionn (01:05 PM) :
-hází po něm šišku-benny!!

Esstellionn (01:06 PM) :
-trefil se do hlavy-

Esstellionn (01:06 PM) :
sakra.

Brusinka (01:06 PM) :
(to si může takhle bezstarostně pálit šišky, když po něm střílí? Udělej mu něco!)

Esstellionn (01:06 PM) :
najednou ho zezadu někdo chytí za krk

Brusinka (01:06 PM) :
)nebo to vždycky přestanou střílet, ba ymohl hodit šišku?)

Esstellionn (01:07 PM) :
ale néé,oni pálí dál,ale on je za stromem!!

Brusinka (01:07 PM) :
já v tom mám bordel...

Brusinka (01:07 PM) :
dobře

Brusinka (01:07 PM) :
:-D

Esstellionn (01:07 PM) :
tak-týpek za rayem ho svírá za krk-)

Esstellionn (01:08 PM) :
to je tvůj konec hochu!!!

Esstellionn (01:08 PM) :
ray se rozhopupá k nebezpečné akci

Brusinka (01:08 PM) :
*jdu si pro čaj, hned jsem tu*

Brusinka (01:08 PM) :
a to k tomu nepaTŘÍ!!!!

Esstellionn (01:10 PM) :
poadne kámen a sekne toho týpka do hlavy

Esstellionn (01:10 PM) :
ten padá omráčeně k zemi.

Esstellionn (01:11 PM) :
ray ho skutálí ze srázu-ten bečus s sebou srazil i toho posledního co tam ještě je.

Esstellionn (01:15 PM) :
:-D

Brusinka (01:19 PM) :
jsem tu

Brusinka (01:19 PM) :
:-D

Esstellionn (01:19 PM) :
:-\

Esstellionn (01:19 PM) :
pokračuj.

Brusinka (01:20 PM) :
Nicméně, otázkou zůstává: KDE JE ONEN TAJEMNÝ BOB? Ray se vrací zpátky k Bennymu. Klouže mu to, tak s sebou sekne.

Esstellionn (01:21 PM) :
(taka blboost :-D)

Brusinka (01:22 PM) :
ále

Esstellionn (01:08 PM) :
ray se rozhopupá k nebezpečné akci

Brusinka (01:08 PM) :
*jdu si pro čaj, hned jsem tu*

tohle je moje oblíbená část..........

moje taky

vkládám dokončení příběhu .
Ke konci je to trochu jako telenovela,tak..to omluvte.

-bum bum bum-Ray cítí jak kolem něj sviští kulky a uvědomí si,že se dostal nějak moc daleko od bezmocně ležícího Frasera...........
,,HEJ!!Benny!!“
-nic-
-hází po něm šišku-,,Benny!!“
-trefil se do hlavy-
,,Sakra.“
Najednou ho zezadu někdo chytí za krk
,,to je tvůj konec hochu!!!“
Ray se rozhoupá k nebezpečné akci-Popadne kámen a sekne toho týpka do hlavy.Ten padá omráčeně k zemi.
Ray ho skutálí ze srázu-ten bečus s sebou srazil i toho posledního co tam ještě je…
Nicméně, otázkou zůstává: KDE JE ONEN TAJEMNÝ BOB? Ray se vrací zpátky k Bennymu. Klouže mu to, tak s sebou sekne.Rozhodne se,že se na tajemného Boba vykašle,stejně se to pak dozví od Frasera.I když.....(Podívá se na něj)to si bude muset asi pospíšit aby se vůbec ještě něco dozvěděl.Rychle ováže Benovi krvácející ránu(Něčím co nešel u sebe)přehazuje si ho přes rameno a co nejrychleji běží do kopce.
Najde ten nůž, co odhodil ten maník a pro jistotu ho vezme s sebou.
-Později-
Ben leží na zemi přikrytý Rayovým kabátem a Ray rozdělává oheň .Nejde mu to.Chopí se šutrů a zkouší křesat, když tu.... jeho tatík. A nejenom on. I Benův. Vražedná kombinace. Tentokrát ho vidí i on...
Fraser starší se sklání nad svým synem............
Zatímco Vecchio starší si ťuká na hlavu a jde otravovat toho svého...
,,Proč jsi ho tahal s sebou?pořádný chlap by ho tam nechal.........zachránil si kůži!!“
,,Jako obvykle..."ale tentokrát se do toho vloží Benův otec.
,,Tak hele vy...vy...pane! Vraťte se do hrobu!Můj syn si nemohl vybrat lepšího přítele! je sice trochu.....jiný než bych já schválil,ale..............“
,,Jo, ale můj syn žádnýho přítelíčka nepotřebuje. A už vůbec ne nějakýho, kterej ho bude tahat po lesích..."
,,Hele,táto,ty nerozhoduješ o tom s kým já se přátelím,a vy“-otáčí se na Benova otce-,,mi sakra poraďte co s ním mám dělat!!“
,,Když jsem já byl u jízdní policie-"
,,To jsem zrovna nemyslel..."
,,Rayův otec je rudý vzteky-Proč žádáš o pomoc jeho????JÁ JSEM TVŮJ OTEC!!!!
,,Jenže ses tak nikdy nechoval. Radši požádám o radu cizího člověka, než tebe!“
Vechcio sr.uraženě odchází...............
,,konečně...Alespoň jednou jsi udělal správnou věc,táto! škoda že je to až po tvý smrti!
Tak.a co teď s Benem?Pomůžete mi doufám.........“
,,je to můj syn, samozřejmě, že vám pomůžu!!
,,Dobře,tak co mám dělat?“
,,I když... moje možnosti ve skutečném světě jsou...ehm...značně omezené...“
,,Jak to myslíte omezený???????“
,,to je jedno synu..........kam ho postřelili?
,,Nalevo,těsně pod žebry........už to tolik nekrvácí...........ale on to nezvládne pokud se rychle nedostaneme někam kde mu pomůžou………..ale jak to mám proboha udělat...?"
Kediný způsob je ho tam odnést...... Vedle Frasera se objevil Diefenbaker s lékárničkou.
Fraser.sr:,,hele,ten vlk....má lékárničku!“
Ray:-,,Diefe,pojď sem!!“-otevírá ji-,,kde k ní kruci přišel?“
Dief jen zakňučí a ,,dívá se jinam".
,,no jó,jasně....“-pronese Ray a bere do ruky dezinfekci-
Fraser sr:,,Myslím že bys měl vyčistit jen okolí rány,a ne vevnitř.a podívaj se jestli kulka prošla skrz..!
Ray čistí a pak Bena otáčí-záda jsou neporušená.myslím že to není průstřel.
,,Pak by sis měl pospíšit hochu................“
Znovu ránu ováže, hodí si ho na záda pískne na Diefa(kterej nereaguje) a vydá se na cestu.
Rozednívá se.
Ray pomalu skládá Bena na zem .
Ray odpočívá.........A Ben se pomalu probouzí. ,,ughm...ghm...?“
,,Klid,klid Frasere,nehýbej se.......“
,,hmmmmmm...............co se stalo?“
(pro sebe),,Myslel jsem, že to mi řekneš spíš ty... „(k Fraserovi) ,,Stříleli po nás.“
B:,,A.....oni mně trefili?“
R:,,Jo,trefili tě.................“
R:,,Hele,Benny,já.......viděl jsem tvýho otce.“
,,Bože....“
R:,,Ne ne,pomohl mi....a poradil co s tebou.......no a jak ti je?“
B:,,No..těžko říct..“
,,Jak těžko říct,buď je ti blbě nebo ne!!!tak sakra“-podívá se ne Bena-,,promiň.....jen já.....měl jsem strach že bys...........no...víš co myslím,ne?“
-B:-
R:,,Tak co,vydáme se na cestu?“
B:-,,Nechci ti být jen přítěží Rayi....“
R:-,,Sklapni Frasere.Tak pojď,půjdem......“-zvedá Bena a dává si ho přes rameno-
B:-,,Díky Rayi...." Rayi jen obrátí oči v sloup a jde...
po chvíli pochodu........
B:,,Víš vůbec kam jdeme Rayi?“
R:,,...No...“(nechce mu to tak úplně říct)... ,,Samozřejmě. A víš proč?“
B:,,Proč?“
R: ,,Protože já vím, co dělám!“
B:,,Nech toho Rayi...........“
R:-,,Já nic nedělám....“
B:,,Víš co myslím.“
R:-,,Co?“
B:,,Ale......to nic.“
R:,,Bolí to?“
B: ,,Nic, co bych nezvládl...ale.. trochu ano.“
R:,,Nic co bys nezvládnul....hehe,jasně.“
F.sr:,,Nazdar synu.“
B:,,Ahoj táto.“
R:,,Neříkal jste že tohle vede k silnici?“
B:,,S kým to mluvíš Rayi?“
R:,,S tvým tátou.“
B:,,Ty ho vidíš?ach můj bože..........“
Fsr.: ,,Nebuď drzý, synu...“
B:,,A co ty?vloupáváš se do myslí cizích lidí bez jejich svolení!“
Fsr:,, Měl radost! Nic nevíš, tak mlč...“
B:,,Já že nic nevím?“
R:,,A víš?“
B:-
R:,,Tak vidíš.“
F.sr:,,No,mělo by to vést k silnici......nebo......to bylo...na druhou stranu?“
R:-,,Se prudce otočí-COŽE?????????????“
B:,,AU!!!!!!!!!!!!!!“
Fsr:*usoudí, že není třeba dělat situaci ještě horší* ,,Ale...určitě je to tudy.“
R:-už začíná zuřit.-
B:,,ah,emmmm.Rayi.....není mi moc…dobře…“
R:,,Mám zastavit?“
B:,,No...není třeba.“
Fsr:,,On neví, co je pro něj dobrý. Zastav chlapče.“
R:-Pomalu posadí Bena na zem a opírá ho o strom.zblízka se na něj dívá-
B:- Pohodlně se opřel a zavřel oči-
Fsr:,,Bentone,odpočiň si.a ty taky synu.potřebuješ to........“
R:Lehá si vedle Bena a zavírá oči...........
Po asi dvou hodinách se Ray probouzí a vidí, jak se Benův otec bezcílně pohybuje lesem, sledován Diefem...A že Ben se tak trochu sesul z toho místa kde před tím ležel....
R:-S Bennym trochu zatřese ve snaze ho probrat. Benny nereaguje. Jen po chvíli začně něco nesrozumitelně mumlat.
R:-,,Co?"
B:-,,...ehmm...hmmm...taky tě miluji Meg..."
Ray usoudí, že ,,neslyšel"
Fsr:,,Myslím že má horečku.“
R:,, Asi ano...normálně lásku nadřízeným nevyznává... nebo mi něco uniklo?“
R:-,,Sáhne mu na čelo-,,má horečku.“-Zní to trochu jako by se mu ulevilo-.
R:-Opatrně si hodí si bezvládného Bena na záda-,,tak,kam máme jít?“
Fsr:-ukazuje-,,Myslím že tam.“
R:,,Dobře.......“
R:,,Bože,je to srub co teď vidím???“
Fsr:,,Ano.“
R:-Skoro pustil Bena na zem.
Fsr:,,Tak tam běž hochu,určitě ti pomohou.............“
Ray nabral druhý dech, jako by za sebou neměl nějakých čtyřiadvacet hodin chůze a rozběhne se k němu... Až mu Fraser sr. skoro nestačí.
R:na prahu zakopne a s výkřikem ,,AARRRRGGH!!!“dopadne přímo na dveře.
B:-Ray ho upustil.náraz ho probral-,,AAAAAAAHHHHH!!!!§!!“
Dveře se otevřou a tam-
Tatcherová:-,,Proboha detektive,co tu děláte?“-uvidí zkrvaveného Bena na zemi u prahu-,,FRASERE!!!!!!!!!!!!!!“
Uhne Rayovi z cesty a nechá ho vejít. Zavře dveře Fraserovi sr. Před nosem... což pro něj není žádný problém- prostě jde skrz.
T:,,Položte ho sem“-ukazuje na postel(manželskou)-Ray ho tam složí a složí se sám.
T:,,Nedělejte šaškárny a pomozte mi!!“
R:-,,mumlá si pro sebe-zachráníš někomu život a co tím získáš?Nic......Ach jo......“
B:-Meg mu sundala obvaz a teď mu čistí ránu.při dotyku se vzepjal-skoro do sedu a prudce mávl rukou.Meg uhnula,ránu schytal Ray.pak ztratil vědomí.-
T:,,Víte co Vecchio... jste mi tady hodně platný. Běžte se umýt a nechte mě pracovat, ano?“
R: ,,Ale-„
T: ,,To je rozkaz!“
Fsr.:,,Tak se na ně musí...“
R:-Na Fsr-,,vy mlčte!!“
T:,,Co si to dovolujete Vecchio??????“
R:,,Ale to nebylo na vás.....“
T:-Povzdech-,,Prosím vás,běžte.“
Ray se otočí a radši odchází s pocitem, že zkazil, co se dalo...
Fsr:,,Neber si to tak synu....zachránil jsi ho,to je hlavní.“
R:-Když se jakž takž umytý vrátí do srubu,leží Ben na zádech bez vrchní části oblečení a Meg mu právě sešívá tu ránu-
B:-se začne probírat-
T:,,Rayi,podejte mi tu lahvičku“-ukazuje kterou-,,rychle!!“
R:-Podává-,,Co je to?“
T:,,Chloroform.nechci od něj dostat pěstí.tak,tohle“-podává hadřík-,,mu přidržte na obličeji.“
Benny se sice trochu vzpouzí, ale ne dlouho...
T:,,Tak.už to bude.“
R:-Se rozhlíží po srubu-,,myslíte že to zvládne?“
T: ,,Bude muset...jestli ne...asi si to neodpustím...“
R:-,,Se na ni podívá-vy za to přece nemůžete,ne?“
T: ,,Ne, ale... Je to můj podřízený...“
R:-(hodí na ní kradmý pohled) ,,Jen podřízený?“
T:-,,Podívá se na Raye-samozřejmě.,co jste myslel?“-ale okamžitě svá slova popře když jemně pohladí spícího Bena po tváři.-
R: ,,Chápu... Ale zdá se mi, že vy jste pro něj víc, než velící důstojník....“(dodá nevině)
T:-,,Se na něj podívá lesklýma očima-opravdu..............?“-pak se zase otočí k Benovi a zamyšleně se na něj dívá.-
T:,, No... byla tady jedna taková záležitost na jedoucím vlaku, ale-“
R:,, Ale co...?“
T: *skloní hlavu*,,Že já husa radši nemlčím...“
R:,,Hele.Já vás chápu........“
T:-Propukne v pláč-,,Nedokázala bych....kdyby.....kdyby umřel......já...to...“-vzlyky-
R:,,Já vím.“-obejme ji-,,on by to taky nepřežil.“
R: ,,Nadřízený, nebo ne... Jste taky jen člověk inspektorko Tatcherová... Neměla byste se tomu tak bránit...“
T:,, Meg.“
R: ,,Cože?“
T: ,,Říkejte mi Meg...Nesnáším, když mi pořád říkají jen Tatcherová... Obvzlášť, když ON mi tak říká... “
B:-Sebou cukne a něco zamumlá-
T:,,Měli bychom ho nechat spát.a vy-podívá se na Raye-by jste to taky potřeboval.“
R:,,hm.....zíííííííív.kde si mám lehnout?“
RÁNO
R:-se probouzí...a vidí Meg jak leží vedle Bena-
vedle nich stojí Fraser sr:,,vypadají hezky,že?“
R: ,,To jistě... škoda že Fraser není při sobě aby to dokázal dostatečně ocenit...“
Fsr:to už je vedlejší.Benton měl vždycky dobrý vkus.......
T:-,,se probouzí-hmm.....dobré ráno Rayi.“
R:,,dobré Meg.co Ben?“
T:-Sáhla mu na obličej-,,horečku už nemá.....ale měl by jet do nemocnice.“

R: ,,Máte nějaké spojení s civilizací? Telefon, nebo tak něco?“
T:,,Mám vysílačku"
R: ,,Výborně..“
Fsr.: ,,A umíte s ní zacházet?“(ve smyslu: Jasně... ženská)
R:,,A umíte s ní zacházet?"
Fsr:,,Možná že by nemocnice ani nebyla nutná.....vím že tady blízko má srub jeden můj starý přítel,byl to doktor.....třeba ještě žije?"
R: ,,Třeba... nebudeme to riskovat.“
M: ,,Riskovat co?“
R:,,Nemocnici....vlastně ani nevíme co se tam stalo,a pak se o to začne zajímat místní policie........“
R:,,Zkusíme najít lékaře.měl by bydlet někde tady poblíž.víte o něčem?“
M:,,Asi 6 kilometrů odtud je nějaký srub..........."
-Ray odešel-
M:-má v ruce hadřík a ochlazuje Benovi obličej-
B:,,hmmmmm.....pf..“
M:,,Bentone?"
B:Arggg...hmmm...?
M: ,,Já....ehm... to jsem já. Tatcherová....já...“(odmlka),,...Bene, slyšíš mě?“(zoufale)
B:,,Hm,m“-Kývá že slyší-
M:,,Mm.“-Oddychne si-
B: (Otevře oči a zhluboka se nedechne...to neměl dělat.Rána ho zabolí a on se křečovitě zkroutí)
M: (trochu chaoticky),,... ne! To...to nedělej... já...my...tedy... Ray tě přinesl...Ray Vecchio...“(k sobě) ,,proboha, vždyť on ví, kdo to je....“
M:Všimne si že Ben se na ni dívá......-
B:,,brr....“-Chvěje se-
M: Dotkne se ho-Bože,celý se chvěješ....-Přikrývá ho-Tak..lepší?
B:hmmmm...-zavírá oči a usíná-
M:Zničeně si sedne na zem, opře se o postel a rozbrečí se..

,,Využije situace a zařídí se podle hesla: Kdo uteče, vyhraje
-UTIKY UTIKY-
ah.........emmmm...au..ozve se za jeho zády probírající se ben
(což je sice hezké, nicméně má hlavu v palebné linii)
-ray běží pozpátku protože si uvědomil že ben má hlavu v palebné linii-
(Jenže teď je v palebné linii on)
-ray pálí ze své zbraně a dává si setsakramenský pozor aby o něco nezakopl a neskácel se pozadu na zem čímž by zřejmě ukončil život nešťastného bena-...............................
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨Bídní chlípníci i chlípní bídníci mezitím znovu nabili své zbrrrraně!"

jóóóó, to bylo naše nejplodnější období.

no když pomineme ten konec........tak je to celkem dobrý.

kde jsou ty naše plodné r....ehm,dny

Na vědomost se dává.........Pokouším se zplodit svůj vlastní příběh plný krve,násilí a drog.......Masochista se holt nezapře. až bude aspoň stránka tak vám to sem šibnu na ohodnocení!

bříběh se mi slibně rozrůstá,co se týče znehodnocování fyzické schránky hlavního hrdiny_(to jest Benton)tak jsem už skoro mistr .........


Ray:-,,Diefe,pojď sem!!“-otevírá ji-,,kde k ní kruci přišel?“
Dief jen zakňučí a ,,dívá se jinam".
,,no jó,jasně....“-pronese Ray a bere do ruky dezinfekci-



DÍVÁ SE JINAM!!!! vraťe se zpět plodné časy!!!!!!!!

Nevrhej flintu v žito, zlato... Ještě jsou tu jarní prázdniny a to to zase rozjedem!

jasně číčo.žádná dýka do žita. a co teprve o VELKÝCH prázdninách!!!!!!!

I přes Brusinčiny protesty doprovázené mlácením sekyrou do stolu jsem se rozhodla uveřejnit náš poslední výtvor který je vskutku....no,zajímavý. Jeho pracovní název je Patoložka(to proto že tímhle slovem to začíná )Mějte na paměti že jsme FANYNKY a MASOCHISTKY NEJVYŠŠÍHO STUPNĚ tak si to užijte a nezkolabujte.

Patoložka:Konstáble Frasere,pojďte prosím se mnou!
B: (Se zničeným výrazem v obličeji se zvedá z lavice-doprovázejí ho pohledy Raye,poručíka a Tatcherové.)
R: (Položí mu ruku na rameno.) Dobrý Benny?Nemám tam jít s tebou?
B: (Se na něj ani nepodívá a jen zatřese hlavou že ne)
R: Dobře.Počkám tu na tebe.
P: (Odkrývá bílou plachtu z nějakého těla......pod ní se objeví.....Victoria.)
B: (Z očí mu tečou slzy.Pokývá rozechvěle hlavou-je to Victoria.)
P: (Podává mu formulář o pitvě.)Podepište prosím.
B: Proč...Proč tu jsou zaznamenány dvě pitvy?
P: Byla těhotná.Vy jste to nevěděl?
B: ... Ne...
B: (Je úplně mimo,vymotá se z ordinace a na chodbě se podél stěny sesune k zemi.)
R: Co ti řekli?Je to ona? Benny!!!
B: (Si zakrývá obličej rukama)
R: Benny!!!!!
B: (Se mu vytrhne a vykřikne) Byla těhotná!!!ONA BYLA TĚHOTNÁ!!!!!!!(Rozvzlyká se............)
R: A... s kým to měla..asi....?
B: Jak to mám vědět?
R: Mohlo to být....s tebou?
B: (Zvedne hlavu-Má rudé oči a mokrý obličej.Podívá se na Raye-)
………….Ano.Ano,mohla………. Ach můj bože...(Opět sklopí hlavu a přesune se do kleku vedle zdi.)
R: Benny....(Dřepne si k němu a položí mu ruku na záda)
B: Měl jsem jít s ní...
R: Ne,Benny.Ty jsi zůstal tady,to je hlavní.S ní už jsi mohl být mrtvý.
B: (Zvedne hlavu)Možná by to tak bylo lepší.(Zvedne se-pohlédne na poručíka a Tatcherovou kteří na něho soucitně koukají a podél zdi se sklopenou hlavou odchází)
R: A...co budeš teď dělat?
B: Nic,tedy...........Já...Chci být sám Rayi.Promiň,nech mě prosím...(Vzlyk)Nech mě prosím jít.
R: Ale Benny,já ne-
B: Prosím Rayi!Prosím....(Úplný záchvat pláče)
R: Ach bože...(Obejme Bena a ten se mu zavrtá obličejem pod rameno a tiše vzlyká)

R: (Nacpe Bena do auta a veze ho k sobě do bytu)Dnes zůstaneš u mně,jo?
B: (trochu nepřítomně) Hmmm.....(sedne si na postel a kouká do blba...)
R: Benny...(sedne si na zem naproti němu) Já vím jak tě to bolí...
B: (Pořád kouká někam mimo)Víš?(Podívá se mu do očí)Opravdu si myslíš že víš jak mi teď je?
R: no....(odmlčí se)
B: (pousměje se)Děkuju ti Rayi.Že jsi zůstal se mnou.
R: To je samozřejmost....udělal bys to pro mě taky... (vstane) chceš třeba čaj? Nebo...(vyndá ze skříně plechovku) Možná bych tu našel i kafe.(Otevře ji a přičichne k obsahu)...Ne, radši ne....
B: Čaj.Děkuji.
R:Jasně.

R: (Leží na své posteli-spí.Najednou otevírá oči. Hledá Bena)
B: (Stojí u okna,zabalený v dece a v ruce drží hrnek ze kterého stoupá pára.Dívá se ven.Sněží.)
R: (Polohlasně)Bože už zas?
B: Co jsi říkal?
R: Ne nic. (Vstává)
R: Poslyš,Benny…Co teď budeš dělat?
B: (Koukne na něj)
R: Myslím…no…jestli...po tom všem..(Dívá se na svoje ruce.)Jestli tu s náma zůstaneš,nebo.....
B: Já...nevím... Asi bych se měl vrátit. Zpátky na sever... a tak... Však víš...
R: Hmm....(ale myslí si ,,Nevím".)
B: Asi...Možná si vezmu na nějakou dobu dovolenou.Pak se rozhodnu.
R: Jo,Jasně.Pojď,Půjdem zase spát.
B: Nemůžu usnout Rayi.
R: Ehm..(Otevírá lékárničku)Chceš prášek na spaní?
B: Hm.
R: (Napouští do sklenice vodu-podává ji Fraserovi společně s tabletkou)Na.
B: Nikdy v životě jsem si nevzal prášek na spaní...
R: Ne?To já dělám často.
B: (Pořád kouká na tu tabletku)
R: Ale no tak,Benny,nic ti to neudělá.
B: (Spolkne tabletku a zapije ji)Snad ne.
R: Tak,teď si lehni.Všechno to vyřešíme zítra.

(Druhý den)
R: (probouzí se a vedle něj... nikdo) Ne, tohle ne...
Na vchodových dveřích je přišpendlený dopis

Ahoj Rayi
Chtěl bych ti poděkovat za všechno co jsi pro mně udělal.Byl-a navždy budeš můj přítel,a ty to víš.Ovšem něco se postavilo mezi nás.Její smrt...a smrt naší holčičky je pro mně to nejhorší co se mi zatím stalo.Odjíždím do Kanady.Do mého srubu,ty víš kde je.Ale prosím,nejezdi za mnou.Chci teď být raději sám.U KKJP jsem dal výpověď,všechny papíry jsem dal inspektorce Tatcherové na stůl.Vyřiď všem mé díky za pomoc.Někdy se snad vrátím...
Měj se dobře Rayi.Snad se zase spolu shledáme...
Tvůj Benny

R: Já ho zabiju....


po roce a půl

T,W,a Ray vystupují ze stařičkého terénního auta.Pohled jim okamžitě padne na pěkný dřevěný srub.
W: Opravdu je to tady?(Zpozoroval že se s komína nekouří,tak by se v téhle zimě nedalo vydržet)
R: Jasně že je to on!!Za koho mě máte?
T: Raději pojďme dovnitř.
W: Ví, že přijedeme?
R: No...
T: Neví? Tak to asi nebude moc nadšen....
R: Nedá se úplně říct, že o tom neví... spíš... ho to asi napadlo...
W: No ten bude mít radost.
T: (Klepe)
--- ------------------------
T: Vypadá to že tam není.
R: Tak prostě půjdem dovnitř.(Vezme za kliku)On zamkl...(Udivený pohled)
W: No to je úžasný.
R: Jen klid,pane.Pomáhal jsem při stavbě,udělali jsme takový nouzový vchod.....
W:Vecchio, nesnažte se mi namluvit, že VY jste stavěl srub.
R: Stále mě podceňujete, pane.
W: Pravděpodobně.
(Ray našel dvířka a otevírá je)Klap.

-Uvnitř-
T: Je tu nějaké dříví?
R: A čím by asi topil?
T: Nechte si ty řeči Vecchio!
W: (Najde trochu dřeva a zatopí-všichni se promrzle schoulí u kamen)
Najednou se z venku ozve bouchání,štěkot a nějaké divné zvuky.
Dveře se rozletí a dovnitř vpadne Fraser.Svých přátel si ani nevšimne,rychle se otočí a chvatně zavírá dveře.Pak se o ně vysíleně opře-stále zády k ostatním-a přerývavě dýchá.
T: Frasere?
B: (Prudce se otočí a namíří na ně brokovnicí)Inspektorko?Pane?Rayi................
R: Ahoj Benny....
B: A...ahoj... Co tady...Děláte?
T: Měli jsme o vás starost...Trochu...
R: Hodně.
B: (Mlčí a kouká na ně přes hlaveň své zbraně.)
T: Můžete prosím sklonit tu zbraň?
B: Ach ano....
T:Bože,Bene,chyběl jste nám...(Přijde k němu a obejme ho.)
B:Ahh...
T:Co je vám?
B:Ehm,Dostal jsem se příliš blízko k medvědímu pelechu...Byla tam matka s mláďaty...A byla velmi agresivní.Vykloubila mi rameno.Ale už je to v pořádku.Dnes za mnou přijde jeden můj přítel a podívá se na to.
T:Doktor?
B:Něco jako doktor,ano.
T: (Šokovaně opakuje)Něco jako doktor...?
B: Přesně tak.
T: Přesně tak...
B: Ehm...
R: Inspektorko, myslím, že už byste ho mohla pustit...
T: Oh,(Cítí se neuvěřitelně trapně)Ovšem.
B: (Přechází po místnosti a uklízí zbraň,střelivo a sněžnice pak si začne sundávat košili.Odhalí se jeho vpracované tělo...Ale něco na něm-kromě obludně nateklého ramene neurčité černo modro fialové barvy-objevilo.
W:Kde jste přišel k tomu tetování,Bentone?

B: Ahh...tohle...no...
R: No?
B: To je taková delikátní záležitost...
R:Delikátní?
B:Ano,pro lidi kteří nepatří do kmene Ithen Eldeli je to velká čest.
T:To je...(Přibližuje se k němu)Odznak bojovníka..(napřímí se)Ochránce práva.....
R: Tak to sedí...
W: To vám v Chicagu moc k užitku nebude...
B: Aha, tak tohle je skutečný cíl vaší návštěvy...
T: (Snaží se to zamluvit) Frasere, on to tak nemyslel...
B: Kdo říká, že se chci vrátit do Chicaga?
T: Proč se nechcete vrátit?
B: A proč ano??Proč?Chtěl jsem se vrátit sem,do mé vlasti.Tady jsem se narodil,tady..
-buch buch-
B: (Jen zavrtí hlavou a jde otevřít)
T: Postrádáme vás.
(Otevře dveře a za nimi...indián)
B: Belikeri,Rád tě vidím...Tohle je Belikeri,člen mého kmene.Je to jejich šaman a...něco jako doktor.
R: Ahoj.
T: Dobrý den...
W:Těší mně.
Bel: I mne těší.
T: (Nakloní se k Rayovi a řekne polohlasně) Jestli je tohle ten doktor...
R: Obávám se, že ano....
T: Bentone,opravdu se chcete svěřit do jeho rukou?
B: Do ničích jiných...
Bel:Byla to ta velká medvědice co se tu objevuje Famaelt?
B/F:Ano,Myslím že ano.
Bel:Posaď se.Máš zde ošklivou ránu.
T: (Vrhne se Rayovi kolem krku a naprosto nedůstojnickým(A naprosto ženským) hláskem vykřikne) Bože já se na to nebudu dívat!
R:(Neví co si s Tatcherovou která na něm visí počít)Tak jo,dobrý..počkáme venku.
Bel:Budu potřebovat něčí pomoc!
W:Pomohu vám.
B/F:Jste si jist,pane?
W: No... pokud to zvládnu...
W:Co mám dělat?
Bel:(Na Bena)Posaď se zde.(Na Welshe)Přines nějaké ručníky a obvazy-a studenou vodu.(vytahuje ze svého batohu nějakou bylinku-udělá z ní něco jako čaj a dává ji Benovi)
W:Co je to?
Bel:Pomůže to od bolesti.
Bel:(Jde na Bena s malým ostrým nožíkem)
W:(Mrkne na Frasera)V pořádku?
B/F:A...Ano.
Bel:Říznul a z rány se valí krev)Dobře.Už to máš skoro za sebou příteli......
B/F:Hmh.
T: JÁ OMDLÍM! (Padne jako podťatá. Ray jí naštěstí stačil chytit, než dopadla na zem. Zvedl ji do náruče a teď tam stojí a neví co s ní.)
R:Vchází do srubu)Ona omdlela.....co s ní?
B/L:Omdlela?(následuje nešetrný stisk Belikera)ARRGH!!!!!!!
R:Teda divím se že omdlela ona a ne ty.
B/F:(Chabý úsměv-jde vidět že má dost)
Bel:Sešívá Ránu.
W:Už to bude,Bene.
R: Já...co teď s ní?
B: Ve vedlejší místnosti je postel.
R: Jasně....
R:Uloží ji tam a potichu zavře dveře.Když se vrátí do druhé místnosti,Ben je zvrtaný hluboko v jednom z pohodlných křesel a Welsh mu právě do čaje přilévá nějaký alkohol.)
R: Dobrý?
B: Mohlo by být lépe...ale dobrý.
W: (Napřáhne k Rayovi ruku s placatkou)dáte si taky?
R: (Chopí se jí) jo. Díky. (pak se otočí k Benovi) Ty piješ. (není to otázka. Je to konstatování skutečnosti)
B: Ano.
R: Nikdy nepiješ.
B: Neviděli jsme se dlouho.
R: Hróóózně dlouhý a zkoumavý pohled na Bena)Taky nejsi oholený....A nechováš se tak slušně jako dříve....(poukazuje na to že při jejich příchodu nezasalutoval)
B: Doba se mění Rayi... lidé se mění.
R: Ano,ale ty...
B: Ano Rayi,já.Proč si myslíš že se nedokážu změnit?Každý z nás má několik tváří a......
W: Nechcete do akce zapojit tvář která říká:Jsem Detektiv Fraser?
B a R:COŽE????
B: Ehm….Byl jsem Konstábl.
W: (udělá ten svůj ksicht) No tak Konstábl!
B: To neznamená že se jím chci opět stát.To jen...
W: Pochopitelně byste byl detektiv druhé třídy.Byl jste u policie dlouho.
B: Odkud to víte?
W:Trochu jsem se informoval.
B: Ano,Ale ODKUD?
W: Je to důležité?
B:Zajímalo by mě to.-Po chvilce-Já se nechci vrátit.
W: Ale no tak Konstáble...!
R: Benny, nenech se prosit.
B: Nevrátím se. S Chicagem jsem skončil.
R: Ale...
B: (S divokým výrazem vykřikne)JÁ SE DO CHICAGA NECHCI VRÁTIT!!!POCHOP TO RAYI!
Bel :Já už půjdu.za týden se na tebe zase přijdu podívat.Kdyby se něco stalo..... (Významný a tajemný pohled na Bena)tak pošli vlka.
B: (Chce vstát aby Belikeriho doprovodil,ale po křečovité grimase to raději vzdá a upadne zpět do křesla.)
Bel: (Sleduje ho)Opatrně,Ať ti nepopraskají stehy.Brzy se vrátím.
B: Ano.
-klap dveře se za Belikerim zaklaply-
R: Zvláštní chlápek.
B: (Dívá se do kamen kde praskají rudé uhlíky)Chci abyste odešli.
W a R: COŽE????
B: Odejděte prosím.....(Chce vstát)Chtěl bych být sám...(Zamotá se mu hlava a on upadne v bezvědomí na zem.)
R:Benny!
T:Frasere!
W:Jak dlouho jste vzhůru?
T:To je jedno.Položte ho na gauč,rychle.
-Ráno
Ray(Se probouzí a vidí že Welsh i Tatcherová ještě spí-ale Ben nikde.Vyjde před srub.Ben tam stojí zachumlaný v teplé dece a v ruce hrnek s kafem)
B: Co tak brzo?
R: Jedno časný vstávání mě nezabije... doufám. (Odmlka) Hele Benny-
B: Já se nevrátím. Odpusť, ale nemůžu...
R: Ne,já chtěl říct....Nevracej se když nechceš.Já to pochopím.
B: (Dívá se někam přes koruny stromů.)
R: Jen...Ehm.(Vytahuje z bundy nějakou pokrčenou a špinavou obálku.)Tohle prý našli u Victorie.Nevím co v tom je,možná nic důležitýho,ale.....
B: (pomalu natahuje ruku po obálce-otevře ji a čte.)
R: (Nevidí na to co tam je,a ani se to nějak nesnaží zjistit)
B: To dítě si vzala sama...
R: Proč?
B: Nevím.
R: Víš,Benny,je tu taky možnost že....no...že to dítě...nebylo tvoje.Testy DNA se přece nedělaly......
B: (Koukne na něj.)
R: Co kdyby ses vrátil-Jen na chvíli!-na ty testy-počkal na výsledek a pak se zase vrátil..............
B: (Mlčí) Já to nechci vědět....
R: Benny! To dítě třeba ani nebylo tvoje! A ty se tady teď užíráš zbytečně.
B: (Trochu ublíženě a víc naštvaně) Myslíš, že můj smutek nad její smrtí je zbytečný?
R: Ne, to jsem nemyslel (Snaží se to zamluvit) Já jen...
B: Myslím, že bys opravdu měl odjet. A už se nevracet...
R: Hele, Benny, já to tak nemyslel. Fakt jsem to přehnal, ale...
B: Rayi,já si nemyslím že-
W: Dobré ráno!
B: (Podívá se na Welshe-pak na Raye-a pak se zase zahledí nad koruny stromů.)
W: Jdu nevhod?Mám odejít?
R: Ano.
B: Ne.
R: NE?
W:Tak co?
B: Já půjdu.
R: Kam?
B: Do Chicaga.
R: Proč?!
B: (Zamává dopisem) Musím si něco ujasnit.
W: Kde jste vzal ten dopis Frasere? (Pak mu to dojde) VECCHIO!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
R: Ale no tak pane .............
W: Grr!
R: (zbaběle couvá, připraven se v každém okamžiku otočit a vzít nohy na ramena)On má právo to vědět, ostatně, je adresovaný jemu...
W: Toto je majetek policie Vecchio,měl zůstat tam kde byl-a to je v archívu a pěkně neporušený!
B: (Potichu)Vrátím se do Chicaga pane.
R: (rychle, snaží se urovnat, co napáchal)Já taky...
W: No to doufám Vechcio.Máte tam dost nedodělané práce.(Otočí se k Fraserovi)A co vy?Chcete být detektiv?
R: Ale pane,možná...že to nemá ani cenu když Fraser zase hned-
B: Můžu to zkusit.
W: Dobře.Kdy pojedeme?Začínám tady umrzat........
B: Můžeme hned
-Po půl hodině-
B: (W,T, a R čekají před srubem na Frasera)Můžeme.
T: Ale máme jen tři jednosedadlové skútry....
B: A já mám psy.
T: Ale s tím zraněním byste neměl......Spřežení si vezmu já a vy skútr,ano?
B: Dobře.(Naposledy se ohlédne na svůj malý srub-pak nasedne na skútr a odjíždí.Ostatní za ním.)
-V letadle-
B: (Sedí vedle Raye.Asi ho unavila ta cesta,usnul.)
W: (Sedí za Rayem.Zaťuká mu na rameno)Co myslíte,jak dlouho budem schopni ho v Chicagu udržet?
R: Upřímně? Zmizí za prvním rohem.
T: To si nemyslím.
R: Ale no tak....Nevypadá že by se z toho už dostal.
W: I když času na to měl dost,že?
B: (Zavrtí se)hm-m..
R: Raději ho necháme spát.
-blíží se přistání-
R: (šťouchne do Bena)Hej!Benny!Jsme tady.
B: Hm.
R: Vidím že tohle tě neopustilo.
B: (Zasměje se)Ne,to ne.
-Všichni tři vcházejí do pracovny Chicagské policie-
Huey: (nevím jak on se přesně jmenuje..prostě ten černoch)Nazdar,Frasere!!To je doba co jsi se nestavil,hehe!
B: Ahoj Huey.
Dewey:Čau,Tak co,už u nás zůstaneš?
B: Ahoj Dewey....uvidíme.
Francesca:FRASERE!!(rozběhne se přes celou kancelář a obejme Frasera.)Hrozně jsi mi chyběl,víš o tom?
B: (Snaží se ovládnou šílené křeče v rameni které získal po pevném sevření Francesky.)A-ahoj Francesco..Jak se máš?
F: Jak se mám? Teď momentálně nastal nejlepší den mého života!(obejme ho znovu)
B:Ahh....
F:Co je ti?(hmatá mu po zraněném rameni)Co to je?(zřejmě cítí obvaz.)
B:Ne,To..(vkroutí se z jejího sevření)To nic není.
W:Bene,Pojďte sem!!!(Volá ho do své kanceláře)
R: (Na Francesku) Jedna divoká medvědice!(mrkne na ní a s poťouchlým výrazem následuje Frasera)
F: Víš co,bráško?Běž do háje!(Jde si po své práci)
W: Zavřete dveře prosím.
R: (Zavírá dveře)
B: (Sedne si do křesla.Vypadá že se na to celou dobu těšil)
W:Tak.Tady-(podává odznak a průkaz)Jsou vaše doklady,a...(hrábne do šuplíku)Tady je zbraň a Mobilní telefon.
R: Mobil mu nedávejte, ještě se ho bude snažit napojit na budku...
B: Ale no tak Rayi.
W:Tak,Detektive Frasere,vítám vás mezi námi.
R: Lidmi (Ben a Welsh ho probodnou pohledem) dobře dobře...už mlčím!
B: A co mám teď dělat?
W: Ray vám to řekne.
R: Já mu to řeknu?
W: Ach...No,dnes ještě asi nic.ale zítra vás tu chci-můžete s tím ramenem ihned nastoupit do aktivní služby v terénu,nebo chcete tak týden dva v kanceláři?
R: (polohlasně ,,nenápadně") kancelář! Řekni kancl!
B: Myslím, že to nebude problém, pane.
W: Skvěle.V tom případě vás tady chci mít přesně v 5:00.
B: Ovšem pane.
W: Stůl budete mít vedle Vecchia.
B: Ano pane.Děkuji.(Odchází spolu s Rayem)
W: Jo,a...Bene,pro každého nováčka se dělá takový malý večírek.Vy sice nejste až tak nový,ale...no chápete.
B: Ovšem pane.
Francesca už se o vše postarala,bude to tento pátek.
R: To šlo teda rychle.........
W: Myslím, že nepochybovala o tom, že se Fraser vrátí
R: Ne,nejspíš ne.
--Večírek
W: (Sedí s Rayem u stejného stolu jako Ben.)Kde je ten Fraser?Přijde pozdě na svou vlastní oslavu?
R: Ale né.(Trochu nervózně se rozhlíží)Francesca tu taky ještě není……Určitě přijdou.

.......A pak tu máme taky parodii na Patoložku....

R: Hróóózně dlouhý a zkoumavý pohled na Bena)Taky nejsi oholený....A nechováš se tak slušně jako dříve....A chybí ti jedno oko..............

Bel: (Jde na Bena s malým ostrým nožíkem)vzápětí se na něj se strašným řevem vrhne a rozlátá mu dvěma seky břicho....................
W: (Mrkne na Frasera)V pořádku?
B/F: A...Ano.

T: JÁ OMDLÍM!Nemohu se na ty vnitřnosti dívat!!Och,Ničí můj Perský koberec!!!!!!ÁÁÁch!!!!(Padne jako podťatá. Ray jí naštěstí stačil chytit, než dopadla na zem. Zvedl ji do náruče a teď tam stojí a neví co s ní.)

Já se nechci vrátit.
W: Ale no tak Konstáble...!
R: Benny, nenech se prosit.
B: Nevrátím se.Ne a ne a ne. S Chicagem jsem skončil.

Bel :Já už půjdu.za týden se na tebe zase přijdu podívat.Kdyby se něco stalo..... (Významný a tajemný pohled na Bena)tak pošli vlka.
B:Tu vyrážku?
Bel:Ne,to zvíře prosím.

T: (Šokovaně opakuje)Něco jako doktor...?
B: Přesně tak.Mám-li být upřímný...je to gynekolog.

B: (Přechází po místnosti a uklízí zbraň,střelivo a sněžnice pak si začne sundávat košili.Odhalí se jeho vpracované tělo...Ale něco se na něm-kromě obludně nateklého ramene neurčité černo modro fialové barvy-objevilo.
W:to je cucflek Frasere?

Jeho pracovní název je Patoložka(to proto že tímhle slovem to začíná )
originální!

R: Benny...(sedne si na zem naproti němu) Já vím jak tě to bolí...
B: (Pořád kouká někam mimo)Víš?(Podívá se mu do očí)Opravdu si myslíš že víš jak mi teď je?
R: no....(odmlčí se)

ááá... tady mi ta bestie zkazila plány. Mým záměrem bylo příběh situovat až po Jůlii, protože by se z toho dalo vykřesat spoustu zajímavých rozhovorů(a hádek!!!) Teď se z toho dalo vybruslit jen velmi těžko


T:Doktor?
B:Něco jako doktor,ano.
T: (Šokovaně opakuje)Něco jako doktor...?
B: Přesně tak.
T: Přesně tak...
B: Ehm...

tuhle část mám ráda.

Typicky ,,esstellionovská" část
B: (Přechází po místnosti a uklízí zbraň,střelivo a sněžnice pak si začne sundávat košili.Odhalí se jeho vpracované tělo...Ale něco na něm-kromě obludně nateklého ramene neurčité černo modro fialové barvy-objevilo.

Typicky ,,Brusinkovská" část:
W: Jdu nevhod?Mám odejít?
R: Ano.
B: Ne.
R: NE?
W:Tak co?
B: Já půjdu.
R: Kam?
B: Do Chicaga.
R: Proč?!

Nemám ráda příliš dlouhé věty....


No jo... tak už je to venku... Nedá se nic dělat.

P.S. Esstellko, Johanko...Zrcadlo, zlatíčko...fanynky se píše s tvrdým.

Už jsem to opravila lásko moje

Tak.Nyní se držte.Přikládám svůj nový a ČISTĚ SAMOSTATNÝ příběh.Není hotový a ani to není něco dokonalého,ale co.Typická Fan Fiction.Ať se líbí.


Ben otevírá dveře a vchází do bytu. Stiskne si ovázané zápěstí ve kterém mu zuřivě škube a otevírá maličkým klíčem skříňku visící na zdi vedle dveří. Na dlaň vysypal drobnou bílou tabletku. Chvíli se na ni dívá,pak do sklenice napustí vodu a spolkne ji. Teprve potom se otočí směrem do svého bytu. Poručík Welsh spolu s Hueym,Louisem,Francescou Tatcherovou a Rayem ne něj hledí.
,,Mysleli jsme,že jste tenhle byt už opustil….Pronesl poručík s prapodivným výrazem. Ben jen sklopí oči k rukám Tatcherové,která drží malou koženou taštičku. Ben ví co v ní je a nechce být u toho až to zjistí ostatní.
,,Proč Benny?Proč“……….Ray se odlepí od okna kde až doposud stál a blíží se k Benovi. Ten uhne před Rayovým pohledem a vykročí směrem ke dveřím.
,,Hej,Frasere!“ Křikl Luis. Ben se zastavil s rukou na klice.
,,To s námi ani nepromluvíte? “Tatcherové se chvějí ruce rozčilením.
,,A o čem?“ Ben se vztekle otočí ,,O tom že začínám být psychopat? Že nezvládám své emoce? Že už prostě nemám sílu jít dál? No a? Divíte se mi?“-
,,Frasere, co tím-
,,Nedělej že nevíš Louisi.Vy všichni víte o tom co se stalo Viktorii.I že to
dítě bylo mé.Dokonce že to byla holčička.Nedivte se že…….“
,,Že co?Nedělej ze sebe chudáka Benny!Jsou to už dva roky Proboha!!“
Vzápětí srazil Fraser Raye k zemi.
,,Ještě jednou-se opovaž něco takového říct! Ještě jednou a“-Ben se zarazil když Ray sevřel pevně jeho paži.
,,Co to děláš??NE!!!!“
Ray odhalil na Benově ruce řadu vpichů.,,Benny…..“
Ray se překvapeně dívá na Frasera.
,,Tohle jsi chtěl vidět Rayi?Je to ono?A jsi spokojený?“ Opět překrývá svou poraněnou ruku pod košili.
Všichni na něj šokovaně koukají.
,,Benny.“ Ray se k Fraserovi blíží jako k divokému zvířeti………,,opravdu to takhle chceš? Mohli bychom ti pomoct…pokud budeš chtít…..“ Už je jen 5 kroků od něj…,,Opravdu…..“3 Kroky……..,,My stojíme při tobě!“ 2 Kroky……Ben se stále nehýbe……..1 Krok Ray po něm vztahuje ruku.Ovšem Ben sebou najednou nečekaně trhne ,rozrazí dveře a než se někdo z nich stačí vzpamatovat,je pryč.
,,No páni.“Louis je spontánní jako vždy.
,,Myslím,že teď už to záleží jen na něm.Pochybuju že se ještě vrátí.“Pronesl Welsh a vstal.
,,A co tohle?“Tatcherová pořád drží tu koženou tašku.
,,Co tam je?“Ptá se Ray Spíše jen tak-naprosto bez zájmu.
Tatcherová vysypala obsah na stůl.Po špinavé desce se rozkutálelo několik malých lahviček a injekčních stříkaček.
,,Panebože…….“
,,Přesně tak,Huey.“Kývne hlavou Ray.,,Myslím že nám Ben něco tajil.“
,,Ale….to přece…….“Francesca která až doteď mlčela se snaží najít nějaké východisko,čili nějak přesvědčit ostatní,že to,co před sebou vidí je jen iluze.
,,No jo,Frannie…….Tvůj Benny už není takový svatoušek jak býval.“
Ray se opatrně dotkl jedné ampulky s čirou tekutinou.,,Do háje s tím!!!!!!!!!“Vykřikne a v návalu vzteku jí mrští proti zdi.
,,Rayi!Nechte toho!Takhle mu nepomůžeme.“Shrne vše zpět do tašky a tu si schová do kabelky.

Ray je ponořen do své práce schován za vysokými hromadami spisů,které se vršily na jeho stole-a na dvou židlích vedle stolu. Raději už nevzpomíná na to,jak rychle byly tyhle hromady roztřizené na VELMI důležité,středně důležité a tzv.náhodný odpad……
To už je dávno pryč…Skončilo to před rokem a jedenácti měsíci. Ray počítá každý den. Najednou se pětkrát denně neocitá v nebezpečí života-ale taky přes ty zatracené papíry nedohlédne ani na protější stůl. Se znechuceným pohledem vezme jednu složku která leží právě nahoře a je mimořádně tlustá. Pomalu v něm listuje.
,,Jak to Ben zvládal tak rychle?“ Uvažoval,zatímco se rozhodoval jestli tu složku smete ze stolu nebo ne.
,,Vecchio? Ten má stůl támhle vzadu-tam co jsou ty hromady papírů. “Slyší jednoho kolegu. Ray zavře oči-nemá teď nejmenší chuť vést s někým rozhovor. Když je pomalu otevírá,prohlíží si onu postavu odspoda nahoru. Pořádně sešmajdané špinavé boty,kalhoty co má na sobě byly asi původně rifle,ale teď už…těžko. Bunda je plná záplat a Ray(i kdokoli jiný)by se vsadil,že se pod ní kromě pistole urývá i něco,co na správný mužský hrudník rozhodně nepatří. Od ramen pak pohledem přeskočil rovnou k obličej-krk se ztratil pod tunami sádla a třemi bradami. Chlápek s malýma,ale zatraceně rychle se pohybujícíma očkama koukal na Raye s poněkud přitroublým výrazem.
,,Přejete si něco?“Ptá se Ray.
,,Já ani ne.Zato vy jo.Váš kamarádíček mě před hodinou málem propích. Myslím,že byste ho měl odvést někam,kde nikomu neublíží.“
,,Ben? Děláte si srandu??A stejně…Jaký je v tom rozdíl že vám bude ubližovat on nebo kdokoliv jiný na ulici? Tady jsme v Chicagu!“
,,Ale v mých ulicích je to jinak,jako že se Anthony McMurred menuju!“
,,Nějak nóbl jméno,ne?“ (Ray zřejmě nemá pud sebezáchovy.)
,,Každej dělá chyby,proto je na konci tužky guma. A teď-odvedu vás tam kde se schovává Fraser.“
,,To z tou tužkou máte od něj?“
,,Jo.To bylo ještě předním….“
,,Před čím?“
,,No,On teď už skoro nemluví. Skoro jako..by se bál nebo co. Ale to je u feťáků normální.“
Ray sebou při slově feťák trhne,ale nic neříká…


Oba jedou beze slova v Rayově autě.
,,Tady je to. Touhle uličkou dál,a pak doprava.A neříkejte mu,že to víte ode mně. Neváhal by mě zabít.Myslim.“
Ray jen kývne a vydá se pěšky do spleti uliček. Motá se v nich beznadějně asi deset minut,když v tom přímo naproti něj vyjde z jedné ulice Ben. Na nic ovšem nečeká,otočí se a běží rychle pryč. Ray neváhá a běží hned za ním. Honička netrvá dlouho-Ben vběhl do slepé uličky.
,,Benny!No tak!Já ti chci..Já ti chci jen pomoct!!“ Křikne Ray a přibližuje se k Fraserovi. Když se dostane dostatečně blízko,poprvé za ty dlouhé měsíce se mu podívá do tváře. Do očí…….Co tam najde ho vyděsí. Je možné aby tohle byl ten Ben kterého znal? Jak ho má přesvědčit aby se přestal dobrovolně ničit?? Jak mu to říct……….?
Ben ho sleduje s nevyzpytatelným výrazem v očích. Je na něm vidět,že to musí skončit buď teď,nebo už nikdy. Tváře má vpadlé,oči,kdysi zářivé a přitahující pohled,jsou teď tmavé-skoro černé,bez té přívětivé jiskřičky která tam dříve byla.
,,No tak,Benny.“ -Ray se pozvolna přibližuje a doufá že to nedopadne jako minule- ,,Já vím co jsi prožil. Je to hrozné,ale neměl bys kvůli tomu zahodit svůj život. Pojď se mnou,pomůžu ti……..Pojď…“ Dotýká se Fraserova ramene.Ben beze slova poslechl. Jde,snad ani neví kam. Ray ho opatrně,ale v pevně vede k autu a jen doufá,že to všechno zvládne…nechce ho ztratit.
Na okresku ve Welshově pracovně:
,,Takže on je teď………?“ Welsh sedí za svým stolem a jedno obočí má vytažené výrazně nahoru.
,,Přihlásil jsem ho do jednoho dobrého detoxikačního střediska.“
,,No a jak mu je?“ Tatcherová na Rayovi visí pohledem. ,,Jak mu je??“
,,Na to je brzy,je tam teprve dva dny. Budou mi ale volat jak to jde. V prvních týdnech prý nejsou návštěvy povolený.“
Všichni mlčí. Nedokáží si představit Frasera v protidrogové léčebně…….

-Po třech týdnech

Ray vchází do budovy detoxikačního střediska. Okamžitě se ho ujme příjemně vyhlížející doktorka.
,,Pane Vecchio. Dobrý den.“ Podávají si ruce.
,,Dobrý den doktorko Prestonová….Mohl bych ho vidět?Jak je na tom?“
,,Ehm..Má už skoro za sebou tu nejhorší část léčby,ale zatím se s ním nemůžete setkat.Je mi líto,“ řekne když vidí ¨Rayův zklamaný výraz.,,Ale to jsou předpisy.Můžete ho vidět z větší dálky,ale mluvit s ním je přísně zakázáno.Jeho stav to prozatím nedovoluje.
Ray přikývne a následuje ji dlouhou chodbou.
,,Býval dříve spíš málomluvný,nebi ´´o ne?“
,,No….“zamyslí se Ray.,,To záleželo spíš na příležitosti,ale…ukecaný byl teda dost.“
,,To se teď změní.Poznamenala doktorka suše a zavedla ho do jedné dlouhé,prázdné,bíle namalované chodby kde na jejím konci seděla vzpřímená postava.Ray Frasera poznal okamžitě.Seděl u okna s pohledem do rozkvétající svěží zahrady.
,,Je schopný tam sedět celý den…Prolomila doktorka ticho.,,Ah,málem bych zapomněla.Potřebuji tu něco podepsat.A v jeho papírech není uvedena jeho rodina……“
,,On už nemá rodinu.Jen mně….“
,,Aha,dobrá.Mohl byste to tady za něj podepsat,detektive?“
,,Co je to?“Ray se prohrabuje papíry které mu dala doktorka.
,,Musí jít na operaci,má zanícené šlachy v zápěstí.to se někdy stává nesprávnou manipulací se znečištěnou injekční stříkačkou.“
,,…….Aha…..“Pronese Ray s pohledem na Frasera a podepíše.
,,Děkuji.Operace proběhne až ke konci léčby,teď bychom mu nemohli dát léky proti bolestem.“
,,Jo,chápu.Jistě.“
Doktorka už vypadá že by Raye nejraději vykopla pryč-Ray na to nečeká,rychle ještě koukne Benovým směrem,stiskne jí ruku a odejde.

-Ray se na požádání Tatcherové stavil v konzulátu. KKJP a informuje ji o Fraserově zdravotním stavu.
,,Co to přesně mělo být s tou rukou?“ Tatcherová u otázky sedí vzpřímeně za svým stolem s rukama na lesklé desce stolu.
Ray chvíli bezradně přechází po místnosti,pak usedne na nejbližší křeslo a vzdychne.
,,Neřekla vám nic bližšího?“
,,Neřekla.Byla….no,nevypadala moc sdílně. Spíš takový ten typ co vám neřekne ani datum narození bez potřebnýho formuláře.“
-Nikdo nic neříká,Ray stále sedí v křesle a zahloubaný v komplikovaném Benově životě vrtí hlavou nad nesmyslností celé situace.
,,Jak je vůbec možné že……že on…..Jak se vůbec dostal k drogám??ON???“
,,Zřejmě ho k tomu dovedla Victoria.Nebo se to mohlo stát nějak….omylem.“ Ray na Tatcherovou nevěřícně pohlédne.,,Já vím,zní to nesmyslně,ale….
,,Nehledejte v tom to,co tam není Meg. Vstává a obléká si kabát.,,Za týden tam za ním zase půjdu. Dám vám vědět.“
,,Ehm,jistě. Meg rychle vstává a podává Rayovi ruku. ,,Budu vám vděčná.“
,,Jo.“ Usměje se Ray a odchází.

-Ray sedí u sebe v bytě na zemi,pije čaj a kolem sebe má rozložené fotky.Jsou to fotky především jeho a Bena.Znají se už sedm let…za tu dobu se mu těch fotek nasbíralo hodně…Mezi nimi se povaluje i malá dřevěná soška sovičky.Ray ji uchopí mezi prsty a pozorně si ji prohlíží. Dostal ji od Frasera k narozeninám před pár lety. Vyřezal ji sám,z Borovicového dřeva-a pak taky pomaloval krásnými barvami….. ,,má docela talent,“ uvažuje Ray. Pak se usměje a schová si ji do kapsy saka přehozeného přes židli.přidá k ní ještě jednu fotku kde stojí oba vedle sebe a předvádějí dokonalý škleb za který b se nemusel stydět ani ten nejlepší klaun.Hned pod ní je takřka ta samá,jen tentokrát se oba dívají přímo do objektivu a usmívají se.Ray ji přidá do kapsy k sově a té první fotce.Vezme ještě jinou-lehne si na postel,chvíli si ji prohlíží .Pak ji položí na noční stolek,zhasne světlo a zavře oči. Na fotce je Ray s Benem při stavbě srubu v Kanadě.

-Ve středisku
,,Dobrý den.Detektiv Ray Vechcio,jdu navštívit Bentona Frasera.“
Žena s křiklavě rezavými vlasy a tlustými brýlemi sedící na příjmu chvíli listuje v kartách pacientů,a pak –když už Ray vypadá že vybuchne- ho pošle chodbou nalevo přímo k Benově pokoji. Nejdříve jde rychle,ale jeho kroky se pomalu zvolňují-až se před jeho pokojem zastaví s ruku na klice.Zhluboka se nadechne a vejde dovnitř. Uvidí postel,béžové stěny podlahu i strop,dveře do koupelny,okno,dveře na terasu……ale Fraser nikde.Ray se nervózně rozhlédne a pak vyjde na terasu.Venku je chladno,ale o stěnu vedle dveří se opírá slunce.A Fraser. Je oblečený celý v bílém,velmi bledý. Vypadá dost unaveně. A taky smutně. Má zavřené oči.
Ray chvíli váhá jestli ho má vůbec oslovit,pak se ale odhodlá,dřepne si k němu a jemně se ho dotkne. Ben sebou polekaně cukne a podívá se na Raye prapodivným pohledem-jako by ho nepoznával. Ray se dívá do jakoby neznámých černých očí.
,,Benny. Benny! Poznáváš mě?? To jsem já! Ray!…….BENE!!“ Rayovi se zalesknou oči-takhle to přece nemůže skončit! Znovu a Fraserem zatřese.,,BENNY!“
Ben jen zamrká a jakoby náhle procitl.,,Rayi..“ Zašeptá ,,Rayi..Jsi to ty?“
Jako slepec tápe rukou po paži svého přítele-až dojde k ramenům.Lehce je stiskne.,,Rayi..Můj bože..“ Z očí mu kanou slzy když si najedno všechno uvědomí. Bolest kterou způsobil lidem které miluje.Bolest,kterou způsobil……..sobě.
,,Rayi!“ Vykřikne.
,,Klid,Benny,Klid…Jsem tu.“Ray chvějícího se Bena obejme kolem ramen a přitiskne ho k sobě.
Chvíli tam spolu jen tak sedí,Ray má ruku kolem ramen od Frasera,který se neustále chvěje i přes to,že mý na sobě deku do které ho zamotal Ray.
,,Nechceš jít dovnitř? tady je zima…“
,,Ne..To je dobrý.“
Raye trochu zarazí Bentonův nespisovný výraz,ale pak si řekne že to je jedno.Když začne mít pocit že Ben ze sebe do nevidět vyklepe duši,vstane,rezolutně Bena donutí se postavit a dostrká ho do jeho pokoje.
Ben si vleze do postele. Jen tak tam sedí a zamyšleně se na Raye dívá.
,,Něco se ti nezdá?“Potutelně se usmívá Ray.
Ben se usměje,zavrtí hlavou a podívá se na stůl vedle postele kde se mezi popsanými papíry a obrázky povaluje ta malá soška a fotky které tam položil Ray. Ben obojí vezme do rukou.Dlouho si prohlíží jak fotku,tak sovičku.Ray si sedne na kraj postele a taky si obojí prohlíží,jako by to viděl poprvé.
,,Pamatuješ si to místo?“ Ukazuje na fotku.,,Bylo to po těch dostizích…Fotila nás Frannie…Každý jsme vsadili na jiného koně,oba chtěli vyhrát..a pak vyhrála ona,s tpou svojí vypelichanou herkou.“ Ray se trochu zamračí když si vzpomene na to,jak musel vlastní sestře zaplatit to,co prohrál. Těch 150 dolarů by se občas hodilo….
Ben asi uhodl nad čím Ray přemýšlí a pousmál se. On si nikdy nevsadil.
,,Poslyš,Benny…. Nevím jestli je na tohle ta pravá chvíle,ale…no..Welsh ti nabízí místo na okresku . Ke KKJP se už asi nebudeš moct vrátit..Když půjdeš k nám,tvůj prohřešek ohledně držení a užívání drog nebude tak velký.
,,Už jsem o tom přemýšlel. Rád bych přešel k vám.“
,,Skvělý! Řeknu to Welshovi. A Tatcherka….to bude muset nějak překousnout,ne?“
,,Bude muset. Díky tomu co se ze mě stalo se tam už nemůžu vrátit.“
,,Ale Benny…Tohle neříkej. Prostě jsi udělal chybu,to je lidské. No tak..!“ Lehce plácne Bena po zádech. Ben se smutně pousměje…
,,Hele,Benny…Já už musím jít. ale zítra zase přijdu. Za tři dny půjdeš na tu operaci,a pak domů-„. Najednou se zarazí. Ben ví o čem teď uvažuje.
,,Já se tam nemůžu vrátit Rayi. Nechci.“ Zhluboka se nadechne. ,,Prostě to nejde. Připomíná mi to až moc špatných věcí které jsem..které jsem udělal.“
,,Chápu. Hele,víš co? Půjdeš ke mně. Stavíme se jen pro tvé věci a pak zůstaneš v mým bytě dokud si neseženeš něco jinýho. Co ty na to?“
Fraser jen kývne.
Ray se usměje a na rozloučenou Bena ještě obejme. Ten to z vděčností opětuje. Pak Ray vstane,kývne a odejde. Fraser se chvíli dívá na dveře které za jeho kamarádem tiše zaklaply. Pak vstane a s dekou na ramenech opět vyjde na terasu.

Směle vkládám pokračování příběhu...Ale nejspíš jedna sekvence podlehne nějakým změnám,tak to neberte jako definitivní.

Ray zamyšleně vstupuje do konzulátu KKJP.Turnbula který se ho ptá na Fraserův stav absolutně nevnímá a jde přímo do kanceláře Tatcherové.
,,Dobrý den.“ Pronese při vstupu do místnosti.
,,Ah,detektive. Dobrý den. Jak se vede konst…tedy Fraserovi?“
Ray ji chvíli pozoruje. ,,Už lépe. Trochu jsem s ním mluvil. I…“ Usedne do křesla. ,,I ohledně toho přechodu k Chcicagské policii.“
Tatcherová si promne čelo. ,,Ah ano,ten přechod….Jaký to bude mít vliv na jeho trest?“
,,Nikdo ho neobžaloval. To je jeho jediné štěstí. Jako detektiv druhé třídy (tato slova byla provázena menším úšklebkem-Ray je detektiv první třídy.) bude muset pravidelně docházet na kontroly a vyšetření k naší policejní lékařce. Pak tyky na psychologii kam musí jednou za rok každý a navíc ještě ke svému lékaři který mu bude hlídat…no prakticky všechno co mohlo těma drogama nějak utrpět. Myslím že se o něj postarají dobře.“
,,Snad máte pravdu…“Meg má o Frasera strach. Pochopitelně.
Ray se zvedne a podává jí ruku. Meg chvíli nevnímá,pak se ale rychle vzpamatuje a s ,,omluvným“ úsměvem Rayovu ruku stiskne.

Ray s Benem jsou v Benově bytě. Ray se rozhlíží…ten byt byl vždycky nic moc,ale jeho momentální stav je…příšerný.
,,Moc jsi o něj nepečoval Benny…“
Fraser se moc nerozhlíží,rychle souká všechno co najde do své sportovní tašky.
,,Ne.“ zní jeho stručná odpověď.
Ben se postaví ke dveřím čelem do bytu a rozhlédne se, jestli něco nezapomněl.když vidí že ne, otočí se a bleskově schází ze schodů dolů.
Ray zůstane v bytě sám, ale tak nějak mu tento fakt nedochází. Když si všimne že tam-uprostřed prázdného špinavého bytu stojí naprosto osamocený, pochopí jak se Ben asi cítil. Jak se cítil v té léčebně kde zpytoval svědomí celý měsíc. Když skoro všichni kolem něj umřeli- Ray už raději odchází. Je jen dobře že se Benton rozhodl odsud odejít sám. Ještě jednou se rozhlédne a pak odejde. Dveře za ním tiše zapadnou.

Před domem stojí Ben a čeká.
,,Můžem jít.“
Ben se nehýbe, nic neříká.
,,Hej! Benny!“ Ray mu zamává rukou před očima.
,,Hm? Ah, ano,už jdu.“

Oba vsedli do auta. Fraserova taška spočívá na zadním sedadle a její majitel sedí na místě spolujezdce. Vypadá to,že jeho tělo tam sice je, ale zbytek si poletuje někde mimo. Nevědomky si tře levou ruku kterou má pevně ovázanou.
,,Bolí to?“ Ptá se Ray.
Ben je myšlenkami stále duševně někde jinde. Dívá se z okna na ubíhající krajinu.
,,Benny!“ Ray se snaží sledovat vozovku před sebou a zároveň Frasera.
,,HEJ!“ Tohle by už opravdu musel slyšet i hluchý.
,,Hm?“
,,Páni, tohohle by ses měl zbavit. Welsh to nenávidí.“
,,Ehm.“ Ben si odkašlal a přesunul se tak, aby na Raye dobře viděl.
,,Co nenávidí?“
,,Když s někým mluví a on nevnímá.
,,Není to to,co nenávidíš ty?“
Ray nervózně klepe prsty do volantu.
,,Prostě nám to oběma vadí, no.“
,,Promiň. Na co ses ptal?“
……..,,Jestli to bolí.“
Ben si uvědomil jak pevně svírá svou ruku a trochu vyplašeně ji pustí.
,,Ještě ano.“
,,Oni ti s tím nemůžou pomoct?“
,,Oni?“
,,Ti..doktoři a tak…“
,,Aha…Ne, to se prý nesmí. Měl jsem částečný návyk na léky proti bolestem, takže…..Takže mi nic nemůžou dát.“
,,To je blbý.“
,,Můžu si za to sám.“

Zase je chvíli ticho
,,Hele, kde je vůbec Diefenbaker?“
,,Diefa jsem poslal do Kanady. Hodně daleko na sever. Tam bude šťastnější…“
,,A ty?“
,,Co já?“
,,Ale…Ale nic.“

Zastavili před Rayovým domem.
,,Tak.“ Ray hodil Benovu tašku na gauč.,,Ty budeš spát tady. Dá se to rozložit, takže je to jako normální postel. Nějaký jídlo tu je, ale kdybys chtěl třeba něco objednat tak peníze jsou tady.“ Otevírá vrchní šuplík nočního stolku. ,,Já teď musím ještě něco zařídit..Ty si tu udělej pohodlí-jako doma.“
,,Díky Rayi.“
Ray se pousměje a odchází, Před dveřmi se ještě. ,,Abych nezapomněl- kdyby něco,mobil mám pořád u sebe. Hned volej. A dej vědět kdybys šel pryč. Mám za tebe zodpovídat, tak žádný vylomeniny, jasný?“
Fraser se usmívá a drbe se na krku. ,,Jasný.“

Fraser si udělal kakao, které teď stojí na parapetu okna. On sám sedí na zemi hned vedle a dívá se skrz páru srážející se na okně ven. Trhne sebou když uslyší klíč rachotící v zámku.
Ray vchází dovnitř. ,,Proč tu máš tmu?……….Benny? Jsi tu?“
,,Jsem tady Rayi.“
Ray vidí jen jeho temný obrys u okna. ,,Proč nerozsvítíš?“
,,To já..No, jen tak. Už jsem chtěl jít spát.“
,,Jo, trochu jsem se zdržel…Nesnáším papírování.“ Ray rozsvítil malou lampičku která vydává tlumené nažloutlé světlo.
Ben vstal a sedl si vedle Raye.
,,Ty sis sundal obvaz?“ Všiml si.
,,…….Jo…Hrozně to škrtí.“
,,To bys možná ani neměl, ne?“
Ben se jen zasměje. ,,Ne, asi ne. Ale nikdo na to stejně nepřijde,tak co.“
,,Hmm…“Ray ho pozoruje. ,,Ukaž mi to.“
Ben vzdychne,pak otočí tak tak,aby šla vidět nepěkná,začernalá hluboká tána nešetrnými stehy sešitá rána.
,, Moc se s tím nepiplali….Bude tam jizva jak hrom.“
Ray od ruky vzhlédne k Fraserovým očím.
,,Ulice tě naučila i nějaké nové slova jak vidím..“
,, Heh, to jo…Tak jako dřív bych…u žádného dealera…moc nepochodil…“ Je to venku. Fraser přiznal že drogy bral. Všem to bylo pochopitelně jasné, jen on se vyhýbal otevřenému přiznání.
Ray nic neříká.
Fraser jen vzdychne a zaboří se hluboko do gauče.
,,Abych řekl pravdu-docela jsi mě překvapil Benny.“ Ray vstal a teď se dívá z okna ven. ,,Nikdy bych neřekl že právě ty…
,,Nech toho Rayi, prosím. Tohle nemá cenu. Prostě se to stalo, už to nejde změnit stejně jako….“ Vzdych. ,,Jako hodně jiných věcí.“
,,Co teď budeš dělat? Kdy se poprvé objevíš v práci?“
,,Tak za dva týdny. Myslím. Mělo by to tak být. Ještě mě čeká pár sezení a kontrol. Příští týden mi vytahají stehy a pak už to bude v pořádku. Ehm. Doufám.“
,,Bude Benny.“ Ray mluví jakoby do okna u kterého stojí. ,,Brzy už budeš v pořádku…“
,,Rayi. Děje se něco?“
Ray vzdychne a od okna přejde k Benovi a zase klesne do toho gauče.
,,Nic se neděje Benny. Nic.“ Usměje se a podívá na Frasera. ,,Všechno je v nejlepším pořádku. Jen jsem rád že tě mám zpátky.“
Chvíli se vzájemně pozorují. Jako by hledali změny ve tváři toho druhého.
,,Tys Victorii opravdu hodně miloval,že? Vzdát se….všeho cos měl..i Diefa….To muselo být-“
,,Já o tom nechci mluvit Rayi.“
,,Budeš o tom vůbec někdy mluvit Bene? Nemohl jsem uvěřit když mi mí informátoři říkali že tě viděli v těch nejhorších ulicích…Ta doktorka bez licence u které jsi byl s tou střelnou ranou v rameni je moje kamarádka. Občas mi podává informace kdo u ní byl. Prý jsi na tom už tehdy byl dost špatně…
Odpovědí mu je jen trochu zlostné Fraserovo odfrknutí. ,,Měls docela přehled.“
,,Ne, to…To ne. Oni sami mi řekli když tě viděli.“
,, A jak mohli vědět že mně hledáš?“
,,No…..“
,,No?“
,,Ještě dřív- asi dva týdny po tom co jsi zmizel jsem jim dal tvoji fotku. Vlastně všichni na oddělení. Problém byl,že tys v té době úplně zmizel…Pak jsme to vzdali. Kdes byl?“
Fraser nevypadá že by poslední otázku ještě vnímal. Vypadá….Vypadá rozrušeně. Možná i trochu rozčileně. Neodpovídá na Rayovu otázku. Jen si lehkým rychlým pohybem utře uslzené oči.
,,To o tom tolik nechceš mluvit? Vždycky jsi vypadal jako…..“Ray uvažuje jak se správně vyjádřit. ,,Jako nějak psychicky zdatnější, že zvládneš snad cokoliv. Teprve teď jsi dokázal že..Že jsi jiný.“ Ray vstal a jde do ložnice. Zády k Fraserovi řekne: ,,Toho dítěte je mi líto Benny. Opravdu.“
Odpovědí mu je jen vzlyk. Ray ho chce nechat být, ale Ben se asi rozhodl ulevit svému svědomí. Mezi vzlyky a popotahováním začne vyprávět svůj příběh. Od Victoriiny smrti. O pohřbu kde ho ještě i Tatcherová objala. Pak, kdy kvůli nočním můrám nemohl spát. Proto se v noci začal procházen po ulicích. Další a další kruté dny kdy už ani nemohl chodit do práce. Nedokázal se svým přátelům podívat do očí. Začal vyhledávat dealery aby mohl zůstat co nejdéle vzhůru aby unikl před děsivými sny. Ta doba, kdy se jeho zdraví začalo postupně zhoršovat. Kdy začal vyhledávat jiné dealery a sjednávat s nimi ceny. Záchvaty slabosti, křeče. Přestřelky, bitky, rvačky, kruté řežby. Ztráty vědomí přímo na ulici. Byt mu zůstal jen dík tomu že jejich domácí odjel někam do zahraničí…
Ray se opírá ramenem o rám dveří a sleduje Bena. Ten sedí v rohu gauče, nohy těsně u těla, hlavu položenou na kolenou a dívá se do země. Už nepláče. Oči má suché, jen na tvářích se ještě lesknou vlhké stužky od slz.
Ray k němu jde. sedne si vedle něj a položí mu ruku kolem ramen.
,,Benny. My jsme tví přátelé. Já. Frannie. Welsh. My všichni na oddělení. Kdykoli se bude něco dít, přijď. Hned. My ti pomůžeme. A už nikdy, nikdy nedopustíme aby se něco takového opakovalo. Už se to nesmí stát. Nesmí, jasný, kamaráde? “ Pevněji stiskne Fraserova ramena a ten znaveně položí hlavu na Rayovo rameno. Do dvou minut usne. Ray ho opatrně složí na gauč a přikryje. Chvíli ho sleduje. Pak se otočí a jde si taky lehnout.

Ben se probouzí….Podívá se na hodiny…Je půl desáté. Není kam spěchat, tak se pouze otočí na druhý bok a přitáhne nohy blíže k tělu. V Rayově bytě je příjemné teplo…..Stočený do klubíčka znovu usíná.

Na krsku.
Welsh zrovna řve na Raye.
,,Rayi! Kde-je-ten-dokument?
,,Říkal jsem že nevím! Včera jsem ho tu ještě měl. Možná že jsem…“
,,Že jsi…..?“
,,Že jsem ho omylem odnes domů….Zavolám Fraserovi ať se po něm podívá.“
,,To udělej. A-“ Poručík se téměř dotýká Rayova nosu „Doufej že tam bude, jinak….“ Poručík vplul do své kanceláře a zabouchl za sebou dveře.
,,Jasně ty paviáne.“Zamručí Ray a jde k telefonu. Po pátém zazvonění se ozve zamumlání: ,,Byt Raye Vecchia, u telefonu Benton Fr-“
„Benny, to jsem já.“
„Hmm…Děje se něco?“
„Já jsem tě vzbudil,že?“ Ray se z nějakého důvodu smíchy ohýbá až k zemi.
„Jo.“
„Hehe…Promiň. Mohl by ses prosím tě podívat jestli se tam někde nepovaluje složka s nějakýma dokumentama? Myslím že je žlutá….“
„Hm…Podívám se.“
Ray slyší jak Ben odložil sluchátko a jak chodí po bytě…
„Mám ji Rayi.“
„Uff, to je dobře…Welsh by mi utrh hlavu kdyby ji nedostal. Nemohl bys mi ji sem donést?“
„Hm, jistě. Hned jsem tam.“
„Skvělý. Moc díky Benny! A pospěš si prosím tě! Poručík má“ Otočí se směrem k Welshově kanceláři a ztiší hlas. „Má nějak blbou náladu. Za chvíli mu z očí začnou sršet blesky.“
„Heh. Dobře Rayi. Zatím ahoj.“
„Čau.“
Ben položil telefon a šel se převléknout. Z koupelny vyšel ve svém klasickém oblečení- rifle,červená kostkovaná košile a na ní hnědá kožená bunda. Vedle vchodových dveří visí velké zrcadlo. Ben e do něj podívá. Vypadá naprosto stejně jako před dvěma roky. Jen tehdy byl…Byl prostě šťastnější. A neměl kolem očí tmavé skvrny. Jeho obličej celkově byl v poněkud havarijním stavu. Na bradě má ještě ne zcela zahojenou ránu. Nad pravým obočím má novou jizvu…A…Ben se naklání blíže k zrcadlu a pečlivě zkoumá své oči. Tento čin má svůj důvod. Jeho oči totiž už nejsou modré jako bývaly. Jsou…Mají tak zvláštní barvu…Něco jako šedohnědá. Ben se narovná a pozoruje se v zrcadle. Přemýšlí. Jsou známy případy kdy větší množství drog v krvi změní barvu pigmentu- ovšem tohle je poněkud nečekané.
,,Porušil jsi tradici synu.“
„Tati?“
„Všichni v naší rodině měli modré oči. I tvá matka…..“
„Tati…O naší rodině se teď bavit nebudeme,ano?“
„Před minulostí neutečeš synu.“
„Poslyš, táto, ty ses nehodlal ukázat za celou tu dobu- za ty dva roky jsem tě neviděl ani jednou. Doufám že teď nemáš v plánu-“ Otočil se od zrcadla. Fraser starší už tam není. Ben jen zavrtí hlavou. Popadne Rayovu složku, líče a odejde.

Vejde na služebnu. Žena na příjmu kterou on nezná zaujatě telefonuje a Bena si ani nevšimne. Fraser to přejde úsměvem a stoupá po schodech nahoru do Rayova oddělení. Hned po vstupu do místnosti se zastaví. Vypadá to tu naprosto stejně jako když tu byl naposledy. Hrozný hluk. Dewey a Huey se v rohu místnosti přetahují s nějakým chlápkem kterému se očividně nechce do basy. Francesca v ultra krátkém triku pobíhá sem a tam podle toho kdo ji zrovna zavolá a Ray sedí za svým stolem a něco spisuje. Ben k němu přijde a vyžádanou složku pustí z velké výšky na stůl.
Ray nadskočí. „Tohle mi nedělej Benny!“
Fraser potlačuje smích. „Promiň Rayi.“ Rozhlíží se po místnosti. „Nic se tady nezměnilo,co?“
„Ne…“Ray se taky rozhlédne. „Občas mě to deprimuje.“
„To věřím.“
„Rayi!“ Ke stolu se řítí Francesca. Fraser je zády k ní. „Tady je to co jsi chtěl, ale…Frasere?“
„Ehm…Ahoj Frannie.“
„Bene!“ Vypískne Frannie a skočí Fraserovi kolem krku. Ten jen bezmocně stojí v pevném Francescině obětí. Asi po deseti minutách ho Francesca pustí- ovšem stále má ruce na jeho ramenech.
„Páni, Frasere…Vypadáš tak….Jinak….“
„Překvapivé po dvou letech.“ Podotkne Ray.Francesca ho nevnímá. „Co se ti stalo? Jemně uchopí Benovu ovázanou ruku.
Na Fraserovi je vidět že je mu i tento jemný dotyk nepříjemný a opatrně se s lehkého Francescina sevření vykroutí.
,,To nic není Francesco. Ale taky tě moc rád vidím.“
„To doufám hochu.“ Zamrká na něj Francesca a při odchodu Bena Plácne po rameni.
Fraser se znaveně posadí.
„Doufal jsem že ji to už přešlo….“
„Nepřešlo Benny.“ Ray do složky kterou Fraser přinesl něco přidá.
„Pojď se mnou za poručíkem. Stejně se s ním musíš domluvit o nástupu do práce a tak…“
Ben jen souhlasně kývne a následuje Raye.
Ray zaklepe.
„Dále!“Oba vchází do místnosti která se mimochodem také nezměnila.
Welsh si Frasera nejdříve nevšimne.
„Vecchio. Kdy jsi mi měl donést ten spis?!
„ V úterý pane.“
„A co je dnes za den?“
„Čtvrtek.“Ray se dívá nad hlavou poručíka který je rozvalený ve své židli ven z okna na sousední domy.
„Přesně tak. A co z toho plyne?“
Ray se na Welshe nechápavě podívá.
„To znamená že už to tu mělo být!!“
Ray i Fraser díky náhlému hluku (nebo díky tlakové vlně,kdož ví.) Nadskočí. Nožná právě tohle napomůže tomu aby si poručík Frasera všiml.
„Á, konstáble….S vámi jsem se chtěl na něčem domluvit.“
„Ehm. Pane, už nejsem konstábl prosím.“
Welsh Ho pozoruje a hraje si se svým snubním prstenem. „Ovšem, ovšem…. Bene, kdy máte v plánu nastoupit?“

tohle je jen upozornění.